|
|
Mapování problematiky ošetřovatelské péče z pohledu sester u pacientů s projevy agrese vlivem vysazení návykových látek na vybraných metabolických jednotkách intenzivní péče
Kousalová, Hedvika ; Trnková, Ivana (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u pacientů s projevy agrese vlivem syndromu z odnětí návykové látky na metabolických jednotkách intenzivní péče. Dotazníkové šetření bylo provedeno u všeobecných sester, zdravotnických záchranářů a praktických sester. Byly stanoveny tři dílčí cíle, které měly detekovat nejpoužívanější ošetřovatelské intervence ve zkoumané problematice, míru vnímané psychické a fyzické zátěže zdravotního personálu a jejich zájem o rozšířené vzdělávání v této problematice. Teoretická východiska práce se zabývají definicemi návykového užívání, druhy návykových látek (NL), syndromem z odnětí a specifiky ošetřovatelské péče o pacienty s projevy agrese včetně vzdělávání a právních aspektů použití omezovacích prostředků ve zdravotnických zařízení. Pro sběr dat k řešení výzkumné části byly použity anonymní nestandardizované dotazníky (příloha č. 1) určené pro všeobecné sestry zdravotnické záchranáře a praktické sestry, pracující na metabolických jednotkách intenzivní péče ve vybraných fakultních nemocnicích v Praze. Závěrem diplomové práce je souhrnné doporučení pro klinickou praxi z oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s projevy agrese po vysazení návykové látky na základě porovnání výsledků výzkumné části diplomové práce a zahraničních zdrojů. Klíčová slova...
|
|
| |
|
|
Sebeobrana pro zdravotnický personál
JANŮ, Dominik
Bakalářská práce Sebeobrana pro zdravotnický personál se věnuje napadání zdravotnického personálu a připravenosti zdravotníků na napadení. Teoretická část pojednává o základních definicích sebeobrany, jejím členění a právních aspektech. Dále jsou zmíněny fáze konfliktu a trénink sebeobrany. Praktická část zjišťuje četnost napadení zdravotníků, jejich verbální a fyzické řešení konfliktních situací, jejich zkušenosti se sebeobranou a sebeobrannými prostředky. Také zjišťuje schopnost zdravotníků předcházet konfliktním situacím a zkoumá snahy zdravotnického personálu o rozšíření znalostí v tématu sebeobrany a komunikace s agresivními pacienty.
|
|
|
Zkušenosti sester s násilím ze strany pacientů
KREJČÍ, Natálie
Předkládaná bakalářská práce se zabývá zkušenostmi sester s agresivním pacientem. Cílem naší bakalářské práce tedy bylo zmapovat zkušenosti sester s násilím ze strany pacientů. Dle uvedeného cíle jsme si stanovili tyto výzkumné otázky: Jaké jsou zkušenosti sester s násilím ze strany pacientů? Jaká jsou specifika péče o agresivního pacienta? K provedení výzkumného šetření jsme zvolili kvalitativní přístup. Pro naše informanty jsme vypracovali polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo celkem dvanáct sester, které mají zkušenosti s agresivním pacientem. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že sestry mají zkušenosti především se slovním napadením ve formě nadávek a vulgarismů. Většina sester na slovní agresi reagovala slovním uklidněním, ovšem málo pozornosti věnovaly mimoslovní komunikaci. Při fyzickém napadení sestry většinou využívají omezovací prostředky, přičemž ale většina sester nepovažuje za omezovací prostředky podání či aplikaci medikace. Dále se sestry při fyzickém napadení snažily zajistit si větší personální obsazení, tedy dbaly o vlastní bezpečnost. Mezi omezovací prostředky sestry nejčastěji řadily ochranné pásy a místnost určenou pro bezpečný pohyb pacientů, které také nejčastěji využívají. Sestry při péči o omezeného pacienta věnují více pozornosti fyzickým potřebám pacienta než psychickým. Dále jsme zjistili, že sestry nejsou příliš často seznamovány s danou problematikou po teoretické ani po praktické části, například pomocí přednášek či kurzů sebeobrany. Všichni informanti by ale více vzdělání v dané problematice uvítali. Bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro sestry, které se s násilím ze strany pacientů setkávají a mohla by tak pomoci jeho předcházení.
|
|
|
Sebeobrana pro zdravotnické záchranáře
ŠILHAVÝ, Václav
Bakalářská práce na téma "Sebeobrana pro zdravotnické záchranáře" se zabývá možnostmi sebeobrany zdravotnických záchranářů na území České republiky. V teoretické části se tato práce soustřeďuje na současnou strukturu záchranného sboru a složení výjezdových skupin záchranné služby v ČR. Dále definuje pojem "sebeobrana" a vymezuje rozdíl mezi bojovým uměním a sebeobranou, jejich aspekty a dělení sebeobrany. Teoretický podklad práce se také věnuje psychickým faktorům sebeobrany, vysvětluje konflikt a agresi a popisuje reakci těla na stres. Pozornost je také věnována právním termínům vztahujících se k problematice sebeobrany. Závěrečná kapitola teoretické části ukazuje modelové principy použitelné v sebeobraně dle J. Coopera. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu za využití metody polostrukturovaného rozhovoru. V něm jsou porovnávány výpovědi devíti členů zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Za hlavní cíle této práce bylo stanoveno zjištění postojů zdravotních záchranářů k sebeobraně a zmapování úrovně a možností sebeobrany zdravotních záchranářů. Prostřednictvím těchto cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaké možnosti nabízí zaměstnavatel v oblasti sebeobrany? A jaké možnosti sebeobrany využívají zdravotničtí záchranáři a jaká je její úroveň? Z výsledků šetření vyplývá, že se sebeobranou zabývá pouze minimum informantů, což může být zapříčiněno i nízkým výskytem kontaktů s agresivními pacienty. Většina informantů totiž vypověděla, že se s útoky setkávají zřídka. Zaměstnavatel nenabízí možnosti zlepšování schopnosti sebeobrany a úroveň sebeobrany informantů není vysoká, i když většina absolvovala nějakou formu výuky sebeobrany v rámci studia. Dle šetření, by většina informantů uvítala možnost navštěvovat kurzy nebo se jinak vzdělávat v sebeobraně, ale nyní zájem neprojevují. Tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkum či jako edukační materiál pro závěrečné ročníky studijních oborů zdravotnický záchranář.
|
|
| |
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s agresivním pacientem v přednemocniční péči
ČÁP, Jakub
Téma bakalářské práce se nazývá: Komunikace zdravotnického záchranáře s agresivním pacientem v přednemocniční péči. Teoretická část se zabývá charakteristikou zdravotnického záchranáře a pacienta. Dále se zde nachází definice komunikace s následným rozdělením do komunikačních struktur, funkcí a forem. Vzhledem k tématu je zde zpracovaná i problematika komunikace mezi agresivním pacientem a zdravotnickým záchranářem. Následně se teoretická část zabývá agresí, jejím druhům, příčinám a řešením ze strany zdravotnických záchranářů. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat postupy zdravotnických záchranářů s agresivním pacientem v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo zjistit, jaké jsou problémy v komunikaci mezi zdravotnickým záchranářem a agresivním pacientem. K těmto cílům byly zhotoveny tři výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem přistupuje zdravotnický záchranář k agresivnímu pacientovi při prvním styku na místě události? 2. Jaké komunikační techniky používá zdravotnický záchranář při komunikaci s agresivním pacientem? 3. S jakými problémy se potýká zdravotnický záchranář v komunikaci s agresivním pacientem. Ke zpracování výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které obsahovaly 14 otázek. Cílovou skupinu lidí tvořilo 10 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Dle výsledků bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři částečně znají postupy, které mohou využít při komunikaci s agresivním pacientem. V problémech komunikace se dotazovaní shodli, že nejčastější chyba zdravotnických záchranářů je nezvládnutí vlastních emocí a snadné vyprovokování od pacientů. Výsledky této bakalářské práce by mohly posloužit ke zvýšení či doplnění informovanosti zdravotnických záchranářů v komunikaci s agresivními pacienty. Dále by bakalářská práce mohla být využita jako podklad k přednáškám o problematice související s komunikací mezi pacientem a zdravotnickým záchranářem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů záměrně se intoxikujících v suicidálním úmyslu.
DRÁBKOVÁ, Iveta
Sebevražda jako jednotlivá událost i jako společenský jev vzbuzuje velký zájem a pozornost v různých sférách. Ať už se jedná o bezprostřední okolí sebevraha, či širší veřejnost. Definice sebevraždy je u různých autorů a v historickém vývoji různá. Většina definic se shodne na dvou podstatných znacích sebevražedného jednání. Jde o dobrovolný úmysl jedince ukončit svůj život a cílevědomě zaměřené jednání vedoucí ke smrti. Sebevražda je vědomé a úmyslné ukončení vlastního života. Asi 95 % suicidálních pokusů tvoří právě akutní intoxikace jakýmkoliv množstvím či druhem otravné látky. Akutní intoxikace patří do skupiny závažných stavů, které ohrožují zdraví i život člověka. Akutní otravy patří mezi častou příjmovou diagnózu jednotek intenzivní nebo anesteziologicko-resuscitační péče. 80% intoxikací je způsobeno léky. Poškození organismu požitím otravné látky, je tím významnější, čím delší je interval od expozice noxy do poskytnutí odborné lékařské pomoci. Pro další osud nemocného je také rozhodující vybavenost zdravotnického zařízení a odborná způsobilost zdravotníků, kteří zajišťují intenzivní péči o tyto pacienty. Po stabilizaci všech fyziologických funkcí, vyrovnání vnitřního prostředí pacienta a překonání doby, kdy může dojít k pozdním komplikacím intoxikace, přichází další součást léčby a tou je psychologicko psychiatrická intervence. Stanovení suicidálního rizika patří k nejběžnějším problémům urgentní psychiatrie. Cílem je zabránit dalšímu pokusu o sebevraždu. Cílem práce bylo zjistit, s ohledem na kompetence sestry, převažující charakter prožitku pacientů po intoxikaci, a také příčiny agresivního chování intoxikovaných pacientů vůči ošetřujícímu personálu. Třetím cílem této práce bylo vytvořit standard ošetřovatelské péče o intoxikované pacienty. Výzkum byl koncipován jako explorační a měl zmapovat ošetřovatelský proces u intoxikovaných pacientů a přinést informace pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče, který by zahrnoval jak stránku somatickou, tak psychickou. Byly kombinovány postupy kvantitativní a kvalitativní. Ve výsledku této práce jsme očekávali, že odhalíme nejčastější problémy ošetřovatelské péče u pacientů záměrně se intoxikujících v suicidálním úmyslu a vypracováním ošetřovatelského standardu pomůžeme zlepšit péči o tyto klienty.
|
host ::
RSS.